Ačkoliv na mě šla včera horečka a dnes jsem k páté hodině odpoledne byla už fakt vyčerpaná, nějak jsem chytila druhý dech a teď mám chuť se po dlouhé době trochu vypsat.
Doufám tak, že se máte fajn. Já ano, ale...
Vždy je tam nějaké ale, nebo ne? U mě jo, ale uvědomuju si, že si to dost dělám sama. Kde zase začít, aby to dávalo smysl a mělo to celé nějak hlavu a patu.
Miluji být produktivní, mít ten pocit, že jsem toho hodně udělala, že na sebe můžu být pyšná, atd atd, nicméně nějak toho občas dělám moc, víc než bych měla a chtěla. Ale jsem hrozná v tom, že mám ráda si věci udělat po svém a tak raději jdu a udělám to sama, než abych někomu říkala. Ale pak jsem akorát vyčerpaná, bez nálady, pak začne nálada, kdy beru všechny a všechno špatně, jsem dost vztahovačná a myslím si, že na mě všichni útočí, já se musím obhajovat, jak dělám vše dobře apod. A to jsem nějak cítila tento týden.
Takhle... nejsem vyčerpaná v tom smyslu, že nemůžu vůbec, jen... Já vlastně ani nějak neumím momentálně popsat, jak se cítím. Možná je to jen vědomí, že toho dělám tak strašně moc, ale zase mě to baví a chci, ale nějak si prostě neumím připustit, že jsem jen člověk a ne stroj a že ať chci nebo ne, vždy to na člověka prostě spadne.
Teď se to ve mně tak pere, že chci bejt ale lepší, dělat tolik věcí a líp a ááá.
Takže se jdu zkusit vymanit z týhle "neglý" nálady, která se mě drží tento týden, zacvičit si a ještě něco mrknout na sebe vzdělání :D Neponaučitelná.. Tak prozradtě, kdo to tak má?
Asi jsem si takhle potřebovala "postěžovat" a vypsat.
Nicméně tyhle fotky vznikly asi před měsícem, kdy byla Ivet na otočku v Praze a byl to zase jeden z těch povalečských dní po kavárnách. No už aby tu byla a tyhle dny byly častěji, protože mi to sakra chybí!
Svetr - H&M
Kabát - H&M
Kalhoty - H&M
Boty - Baťa
Žádné komentáře