Upřímně, když budeš chtít, máš Porto prochozené za den. A opravdu, někde jsem byla klidně i 3x, ale spíš jsem to vzala fakt odpočinkově a neměla foťák u sebe pořád – i když fotek mám požehnaně, takže to tak asi ani nepůsobí :D
První den byla procházka k radnici, k Chapel of Souls a následně ke kostelu Saint Ildefonso. Odtud je hned vedle náměstí Praca de Batalha, kde najdeš národní divadlo. No a pak „dolů“ směrem k Torre do Postigo do Sol – tedy k pevnosti, odkud je výhled už na proslulý most Luise I. Kousek byla i teráska, kde jsem pak šla na véču se skvělým výhledem, a sangrii tam teda měli jakože top z topu!
Uličkami a schody dolů k mostu a pak se poflakovat na nábřeží, opět vínko s výhledem a uličkami přes Praca de Ribeira až k Praca do Infante D. Henrique, kde se nachází Rivera Market. Najdeš tam převážně oblečení a šperky, jídlo úplně nečekej. Ale je tam teráska, kde padla další sklenička vína.
No a přes zmiňované poslední náměstí na zastávku ke kostelu Saint Francis, odkud jezdila historická tramvaj až k Atlantickému oceánu. Říkám až, ale bylo to cca 20 min cesty s tím, že tam pak musíš kousek pěšky. Nicméně dojdeš až k majáku Farolim da Barra do Douro, odkud se neskutečně pokocháš vlnami, pohledem na pláž a trochu tě ohodí právě i nějaká vlna, když máš štěstí. Nebo jako já půjdeš naivně co nejblíž k oceánu, pak na pláži tak, aby nečekaně přišla vlna a smetla ti nohy i s tvými nejoblíbenějšími hnědými Adidasy. No co, tak trochu jsem je tam pokřtila.
Pak už tramkou zpátky až k Torre dos Clérigos, kde můžeš jít za 10 eur nahoru a vidíš krásně Porto jako na dlani. No a co by to bylo za návštěvu Portugalska bez ochutnání Pastéis de Nata v Manteigarii – naprosto doporučuju – naprosto čerstvé, s ještě rozteklým pudinkem. Žít tam, tak je to moje denní závislost.
No a večer ještě přes most na vyhlídku Miradouro do Jardim do Morro a k Miradouro da Serra do Pilar, odkud máš proslulý výhled na most. Zrovna ten den, kdy jsem se tam vydala, nebyl takový krásný západ (jako byl předtím), a tak bohužel jsou fotky takové zamračené, ale zase je to prostě jinačí.
Další den už pak jen ke králíkovi od Bordalla II., projít se po druhém břehu i s ochutnávkou portského a pak ke katedrále.
Další dny byly už čistě pracovní s programem 9–18, následovala vždy véča a takhle tři dny v kuse, kdy bylo náročnější vůbec něco dělat tak, aby se člověk stihl alespoň převléct na další program, ale bylo to naprosto super a hlavně – skvělí lidé. A úžasnou tečkou na závěr byl festival Primavera, kam nás vzali, a koncert Gorillaz z VIP zóny byl naprostá třešnička.
Takže moc vděčná za tuhle příležitost, výlet a čas i pro sebe.
Seriously, another trip just a month later. And I'm so grateful for it. This time it was partly for work, but who wouldn't take advantage of a business trip to Porto for some personal travel too? So even though our program didn't start until Tuesday, I went to Porto over the weekend to explore the city, enjoy it, and basically just have a little getaway.
Honestly, if you really want to, you can see most of Porto in a day. And to be fair, I ended up visiting some places even three times, but I took everything at a very relaxed pace and didn't carry my camera around all the time – even though I still came home with plenty of photos, so it probably doesn't look that way :D
On the first day, I walked to the City Hall, then to the Chapel of Souls, and later to Saint Ildefonso Church. Right nearby is Praça da Batalha, where you'll find the National Theatre. From there, I headed "downhill" towards Torre do Postigo do Sol – a historic fortification with a stunning view of the famous Luís I Bridge. There was also a lovely terrace nearby where I had dinner with an amazing view, and honestly, the sangria there was absolutely top-tier!
Then it was down through the narrow streets and stairways to the bridge, wandering along the riverside, enjoying another glass of wine with a view, and strolling through the streets from Praça da Ribeira to Praça do Infante D. Henrique, where you'll find Rivera Market. It's mostly clothing and jewelry stalls, so don't expect much food. There is, however, a terrace where I enjoyed yet another glass of wine.
From that square, I made my way to the stop by Saint Francis Church, where the historic tram departs towards the Atlantic Ocean. It sounds far away, but the ride takes only about 20 minutes, followed by a short walk. Eventually, you reach the Farolim da Barra do Douro lighthouse, where you can admire the powerful waves, the beach views, and maybe even get splashed by a wave if you're lucky. Or, like me, you'll naively walk as close to the ocean as possible, only for a wave to appear out of nowhere and sweep your feet right out from under you—along with your favorite brown Adidas sneakers. Well, I guess they got baptized by the Atlantic.
After that, I took the tram back to Torre dos Clérigos, where you can climb to the top for €10 and enjoy a beautiful panoramic view of Porto. And of course, no trip to Portugal would be complete without trying Pastéis de Nata from Manteigaria. I absolutely recommend them – perfectly fresh, with the custard still warm and slightly runny inside. If I lived there, it would definitely become a daily addiction.
In the evening, I crossed the bridge to the viewpoints Miradouro do Jardim do Morro and Miradouro da Serra do Pilar, both famous for their incredible views of the bridge. Unfortunately, the day I went wasn't blessed with the spectacular sunset I'd seen the day before, so the photos turned out a bit cloudy and moody—but in a way, that gives them their own charm.
The following day was much more relaxed: I visited Bordallo II's giant rabbit sculpture, walked along the opposite riverbank while tasting some port wine, and then headed to the cathedral.
The remaining days were entirely work-related, with a schedule running from 9 a.m. to 6 p.m., followed by dinner every evening. Three days like that in a row made it difficult to do much else besides finding enough time to change clothes for the next event, but it was absolutely worth it—especially because of the amazing people. And the perfect finishing touch was attending the Primavera festival, where we were invited, and watching Gorillaz from the VIP area was truly the cherry on top.
So I'm incredibly grateful for this opportunity, this trip, and the time I got to spend with myself as well.
'
Žádné komentáře