Používá technologii služby Blogger.

Vyhledávání

#TÉRSDIARY N.3

Musím říct, že tyhle články u Vás vedou, asi jsou tu samí zvědavci, haha. Ne, chápu to, a proto to vlastně píšu, a dneska mám zase nějakou náladu se vypsat.


Asi největší rozdíl od minulého článku.. MÁM PRÁÁÁÁÁCI!!!
Omg jsem z toho tak nadšená. Popravdě když mi to volal, tak jsem musela být tak trapná za x děkování, jak jsem měla radost a byla jsem nadšená. Musím ale říci, že jsem to nějak trochu čekala z reakcí nebo tak. Nebo ne čekala, ale spíš tak silně doufala a říkala že bych doopravdy mohla mít šanci, že jsem prostě věřila v to, že bych ji mohla získat. A hlavně se mi od začátku ta pozice líbila a bylo to něco, co na 100% chci a nepochybuji ani o jedné části. A nejvíc co mě dostalo byl vlastně hovor, protože to byl tak nejustičně super hovor, v pohodě, úplně jsem byla taková jako normálně jsem, ne nervózní (možná jen trochu, něco nového přece jen haha), ale ti lidé byli táááák táááák super!! Doopravdy mi ten hovor zlepšil celý den a říkala jsem si, že tuhle práci chci, a hlavně i kvůli těm lidem.  
Nebudu jmenovat agenturu, nechci. Jo to jsem nezmínila, jde o marketingovou agenturu. Řekla jsem to jen kamarádům a blízkým a pokud jsi jeden z nich, tak to víš, a nebo se třeba dozvíš haha. 
Každopádně mnozí se možná tedy ptáte, co budu i vůbec dělat. Tak budu social media specialist/ account executive. Ze začátku asi půjdu tak nějak do obojího, že mi nechají prostor a uvidíme, do čeho se budu angažovat více. Každopádně tady jsem tady v Londýně od října dělala stáže jako social media specialist nebo part-time práci normálně, takže právě nějaké zkušenosti mám, protože to mnozí určitě ani neví a říkají si, že to vzešlo z ničeho, tak úplně ne:)
Každopádně v Londýně jsme výšku nestudovala, tu mám z Prahy, a ani nemám zase třeba tři roky praxe, a tak na nějakou lepší pozici tu nemám šanci a začínat jako placené intern nebo junior úplně nechci. 
Plus právě i ta situace, nikdo tu není, Londýn se dá pořádně do normálu možná tak v září, kdežto v ČR už je normální život, a prostě momentálně je pro mě ČR lepší, výhodnější. Za rok-dva se snad vypracuji, budu mít zkušenosti a když budu mít stejně mindset jako teď, jakože doufám, že ano, vrátím se sem, protože tady je pro mě doma popravdě, prostě Londýn miluju a cítím se tu líp pocitově, ale samozřejmě v ČR prostě mám rodinu a kamarády a to zase dělá taky hodně. No uvidíme. 


Každopádně je to teď takhle, mám práci, těším se moc, těším se na kamarády, život, jo a taky focení!! Mám více možností doma, více kontaktů, už mám nějaké domluvené focení, ráda bych fotila i více s lidmi atd., a fakt se moc těším, jelikož mi přijde že i ta karanténa mě v tom focení také dost posunula. 
Takže to jsou takové hlavní důvody proč se vracím, práce a focení. A pak to ostatní. Ale myslím na budoucnost, furt myslím na to abych se měla dobře a co bude pro mě lepší a teď mi přijde, že toto. A doufám, že to i tak bude a bude to další mé správné rozhodnutí, fingers crossed. Asi mám tendenci to opakovat protože se to ve mě doopravdy stále bije, protože Londýn je místo, kde bych chtěla žít, ale co, je mi stále 24, za dva roky se v klidu můžu vrátit, s lepší prací a mít tady ten život, který chci. 
A domu se fakt těším, zase jsem tu teď byla rok a něco, tak teď je na čase být zase chvíli doma, než se taky všichni kamarádi dají do svatby a budou mít děti. Jo, a děti nechci vidět dobrých 5 let. Nic proti mladým mámám, každý to má jinak a respektuju to, ale já osobně bych si to radši nechala vzít, než ho mít teď, potřebuju svůj život, dobrou práci a užít si taky něco, a pak mít děti, a po těch bolestech zad co teď mám, nechci dítě zvednout minimálně rok:D Fakt trpělivost atd. bych na to měla, děti mě tady zbožňují, ale ty záda je něco, co mě poslední měsíc začalo trápit a jsem z tyhle strany ráda, že tu jsem už je poslední týden, haha. 


Takže kdo už se na mě těší a vidíme se? 



Žádné komentáře